|
|
Výdaje na výzkum a vývoj a ekonomický růst
Danyś, Ondřej
Danyś, O. Výdaje na výzkum a vývoj a ekonomický růst. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá zkoumáním vztahu mezi výdaji na vývoj a výzkum a ekonomickým růstem se zaměřením na vládní výdaje. Cíl práce je naplněn díky panelové regresní analýze. Teoretická část ukazuje na důvody, proč by tyto výdaje měly vést k ekonomickému růstu a přispívá k tvorbě modelu použitého v empirické části. V empirické části je na základě dat vybraných zemí OECD provedena panelová regresní analýza. Zvolené období pro tuto analýzu je mezi lety 2000-2020. Výsledky této regrese ukázaly na pozitivní vliv jak celkových, tak vládních výdajů na vývoj a výzkum na ekonomický růst.
|
|
|
Vládní investice a ekonomický růst
RENDLOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vlivu vládních investic na ekonomický růst a produktivitu podnikového sektoru. Nejdříve je zkoumán vývoj těchto kategorií v období 1995 až 2018 v zemích Evropské unie. Na vládní investice je nahlédnuto jako na tokovou veličinu v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu vládních institucí, a také jako na stavovou veličinu - celková fixní aktiva vládních institucí, resp. zásoby veřejného kapitálu. Ekonomický růst je zkoumán pomocí tempa růstu reálného hrubého domácího produktu. Produktivita podnikového sektoru je analyzována ve čtyřech skupinách odvětví jako reálná hrubá přidaná hodnota na zaměstnance. Empirický odhad vlivu vládních investic na ekonomický růst a produktivitu podnikového sektoru je proveden pomocí panelové regresní analýzy se zahrnutím průřezových a časových fixních efektů na vzorku 28 zemí Evropské unie v období 1995 až 2018. Jsou tedy sestaveny dva základní samostatné regresní modely - první pro odhad vlivu vládních investic na ekonomický růst, který vychází ze základní makroekonomické rovnice hrubého domácího produktu zjišťovaného výdajovou metodou. Tento model se snaží o vysvětlení dopadu vládních investic z poptávkové strany ekonomiky a krátkodobého hlediska. Druhý model odhaduje vliv vládních investic na produktivitu podnikového sektoru v rámci tří skupin odvětví a má základ v upravené produkční funkci. Analýza se tak přesouvá k nabídkové straně ekonomiky a dlouhodobému hledisku. Statistická významnost vládních investic se prokázala u prvního regresního modelu a u druhého regresního modelu ve skupinách odvětví Průmysl včetně energetiky, ovšem se záporným znaménkem, a Služby.
|
|
|
Minimální mzda a míra nezaměstnanosti v České republice
Spurná, Lucie
Spurná, L., Minimální mzda a míra nezaměstnanosti v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Cílem práce je zjistit, jaký dopad má existence institutu povinné minimální mzdy na míru nezaměstnanosti v České republice. Zvolený problém je vyřešen analýzou modelu pomocí panelové regresní analýzy ve statistickém programu Gretl. Vysvětlující proměnné jsou reálné HDP, počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, progresivní zdanění a reálná minimální mzda. Vytvořené modely prokazují statistický vliv povinné minimální mzdy na míru nezaměstnanosti krajů, míru nezaměstnanosti mužů, a také osob se základním a středním vzděláním bez maturity. Práce přispěje k diskuzi o významnosti vlivu minimální mzdy na míru nezaměstnanosti v České republice.
|
|
|
Faktory ovlivňující dotační příjmy obcí
VEJVAROVÁ, Aneta
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnotit agregátní údaje o dotačních příjmech obcí, posoudit jejich variabilitu v časovém a průřezovém srovnání a nalézt faktory, které působí na jejich velikost a dynamiku. Pro provádění analýzy byla použita data 1 000 obcí v časové řadě od roku 2001 do roku 2016. Celkem bylo stanoveno čtrnáct faktorů, které by mohly ovlivňovat dotační příjmy obcí. Dotace byly seskupeny do položek a vliv faktorů byl sledován odděleně u neinvestičních a investičních dotací. Pro zhodnocení vlivu determinantů byla využita panelová regresní analýza, která zkoumala závislost mezi vysvětlovanými proměnnými (neinvestiční a investiční dotace) a vysvětlujícími proměnnými (jednotlivé faktory). Provedenou analýzou bylo zjištěno, že neinvestiční dotace ovlivňují zejména následující faktory: příslušnost obce k určitému kraji, rozsah přenesené působnosti, zřízení školy, počet obyvatel ve věku 0-14 let a 65 let a více, počet obyvatel obce, volby do poslanecké sněmovny, vybudovaná plynofikace a kanalizace. U investičních dotací byly jako statisticky významné stanoveny tyto faktory: rozsah přenesené působnosti, zřízení školy, výměra obce, vstup České republiky do Evropské unie a volby do zastupitelstva krajů.
|
|
|
Vliv daňového zatížení na ekonomický růst vybraných zemí OECD
Kolaříková, Nikola
Diplomová práce zkoumá vztah daňového zatížení a ekonomického růstu ve vybraných zemích OECD. Práce vychází z teoretických východisek o vlivu jednotlivých druhů daní na ekonomický růst a na jejich základě jsou vytvořeny hypotézy pro další zkoumání. Zhodnocení a ověření teoretických hypotéz je provedeno na základě panelové regresní analýzy s fixními efekty. Zkoumaný aparát představuje 31 zemí, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a zkoumaným obdobím je časový interval 1993 - 2012. Výsledky panelové regresní analýzy nepotvrzují výchozí teoretické předpoklady. Daně, které nejvíce podvazují ekonomický růst, jsou na základě dosažených výsledků příspěvky na sociální zabezpečení. Výsledky práce jsou následně porovnány se závěry již dříve provedených empirických analýz.
|
|
|
Faktory změn objemu a struktury výdajů obcí
KANOVOVÁ, Lucie
Práce se dělí na část zabývající se agregátními údaji o výši, dynamice a struktuře výdajů obcí a část, ve které jsou hledány faktory působící na velikost a dynamiku výdajů obcí. V práci se pracovalo s údaji za období 2001 až 2013. Pro první část bylo využito všech obcí, jež v jednotlivých letech 2001 až 2013 existovaly; pro druhou část 6 236 obcí České republiky. Výdaje byly seskupeny do několika výdajových oblastí, a to jak podle druhového třídění, tak i podle odvětvového třídění. Bylo stanoveno 17 faktorů, jež by mohly ovlivňovat výdaje obcí. Pomocí panelové regresní analýzy (modelu s náhodnými efekty) byla zjišťována závislost mezi vysvětlovanou proměnnou (jednotlivými výdajovými oblastmi obcí) a vysvětlujícími proměnnými (jednotlivými determinanty). Bylo zjištěno, že výdaje obcí jsou ovlivňovány především následujícími faktory: příslušnost obce k určitému kraji, rozsah přenesené působnosti obce, roky voleb do zastupitelstev obcí, existence zřizované příspěvkové organizace či právnické osoby, hustota osídlení obce, zastavěná plocha obce a počet dětí a žáků ve školách zřizovaných obcí.
|
host ::
RSS.